Existenci Indexu kvality ovzduší ČHMÚ zaznamenaly dvě pětiny české veřejnosti (41 %), zatímco většina (59 %) o něm dosud nevěděla.
Častěji jej znají mladší ročníky do 39 let (47–48 %) a vysokoškoláci (47 %), naopak nejnižší povědomí mají senioři nad 65 let (34 %).
Zdroj:
Zvěřinová, I., Tabery, P., Švandrlíková, L., Matyáš, M., Kryl, M., & Ščasný, M. (2026). Šetření přijatelnost opatření 2026 - reprezentativní pro dospělou populaci obyvatel ČR ve věku od 18 let, vícestupňový stratifikovaný výběr skupin s opakováním; 1364 respondentů (1331 CAWI, 33 CAPI); panel Naše společnost, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., sběr dat 5. 5. 2026–17. 5. 2026
Srozumitelnost Indexu kvality ovzduší ČHMÚ
Po seznámení s Indexem kvality ovzduší jej jako srozumitelný hodnotí výrazná většina respondentů (79 %).
Vyšší srozumitelnost uvádějí ti, kteří jej už dříve znali (88 %), a muži (84 % oproti 74 % u žen).
Naopak za méně srozumitelný jej považují senioři nad 65 let, i v této skupině se však pro dvě třetiny jeví jako srozumitelný.
Zdroj:
Zvěřinová, I., Tabery, P., Švandrlíková, L., Matyáš, M., Kryl, M., & Ščasný, M. (2026). Šetření přijatelnost opatření 2026 - reprezentativní pro dospělou populaci obyvatel ČR ve věku od 18 let, vícestupňový stratifikovaný výběr skupin s opakováním; 1364 respondentů (1331 CAWI, 33 CAPI); panel Naše společnost, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., sběr dat 5. 5. 2026–17. 5. 2026
Povědomí o zdravotních rizicích smogových situací
85 % občanů deklaruje, že rozumí rizikům spojeným se „smogovou situací“ ( (20 % rozhodně, 65 % spíše). Naopak zápornou odpověď zvolilo pouze 14 % populace.
Jednoznačné porozumění deklarují nejčastěji senioři nad 65 let (27 % „rozhodně ano“), naopak nižší jistotu dají najevo mladší ročníky do 39 let (21 % „spíše ne“).
Zdroj:
Zvěřinová, I., Tabery, P., Švandrlíková, L., Matyáš, M., Kryl, M., & Ščasný, M. (2026). Šetření přijatelnost opatření 2026 - reprezentativní pro dospělou populaci obyvatel ČR ve věku od 18 let, vícestupňový stratifikovaný výběr skupin s opakováním; 1364 respondentů (1331 CAWI, 33 CAPI); panel Naše společnost, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., sběr dat 5. 5. 2026–17. 5. 2026
Informovanost o chování během smogové situace
Dvě třetiny obyvatel (65 %) si myslí, že mají dostatek informací o tom, jak postupovat při vyhlášení smogové situace.
Pocit informovanosti výrazně stoupá s věkem – u nejmladších lidí do 29 let dosahuje pouze 37 %, zatímco ve věku 55–64 let stoupá na 74 %.
Lepší informovanost pociťují také obyvatelé Prahy (71 %) oproti lidem z nejmenších obcí do 1 000 obyvatel (55 %).
Zdroj:
Zvěřinová, I., Tabery, P., Švandrlíková, L., Matyáš, M., Kryl, M., & Ščasný, M. (2026). Šetření přijatelnost opatření 2026 - reprezentativní pro dospělou populaci obyvatel ČR ve věku od 18 let, vícestupňový stratifikovaný výběr skupin s opakováním; 1364 respondentů (1331 CAWI, 33 CAPI); panel Naše společnost, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., sběr dat 5. 5. 2026–17. 5. 2026
Chování během smogové situace
Většina respondentů, kteří se dozví o smogové situaci, upraví nějakým způsobem své chování (21 % často nebo vždy, 38 % příležitostně) – pouze 14 % nereaguje nikdy.
Ochota přizpůsobit chování stoupá s dosaženým vzděláním. Naopak méně často reagují obyvatelé nejmenších obcí do 1 000 obyvatel (21 % nereaguje nikdy).
Zdroj:
Zvěřinová, I., Tabery, P., Švandrlíková, L., Matyáš, M., Kryl, M., & Ščasný, M. (2026). Šetření přijatelnost opatření 2026 - reprezentativní pro dospělou populaci obyvatel ČR ve věku od 18 let, vícestupňový stratifikovaný výběr skupin s opakováním; 1364 respondentů (1331 CAWI, 33 CAPI); panel Naše společnost, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., sběr dat 5. 5. 2026–17. 5. 2026
Úprava chování při smogové situací
Lidé, kteří při smogové situaci upravují své chování, nejčastěji omezují větrání (76 %), zkracují pobyt venku (59 %) a omezují venkovní fyzickou aktivitu (58 %).
Přibližně třetina (35 %) větrá pouze krátce a intenzivně.
Naopak zcela nejméně uváděnými kroky jsou opatření spojená s vytápěním či omezením spalování odpadu a listí (4–5 %).
Zdroj:
Zvěřinová, I., Tabery, P., Švandrlíková, L., Matyáš, M., Kryl, M., & Ščasný, M. (2026). Šetření přijatelnost opatření 2026 - reprezentativní pro dospělou populaci obyvatel ČR ve věku od 18 let, vícestupňový stratifikovaný výběr skupin s opakováním; 1364 respondentů (1331 CAWI, 33 CAPI); panel Naše společnost, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., sběr dat 5. 5. 2026–17. 5. 2026
