Názory na přísnost zákona o ochraně ovzduší jsou nejednotné, jeho zmírnění si však přejí pouze 3 % lidí.
Za dostatečný jej považuje 39 % obyvatel, pro zpřísnění je 27 % a necelá třetina (32 %) nedokáže téma posoudit.
Ke zpřísnění zákona se kloní zejména lidé nespokojení s čistotou ovzduší v místě bydliště (44 %), ženy (31 %) a věková skupina 30–39 let (35 %).
Naopak jako dostatečný jej vnímají častěji senioři nad 65 let (47 %), muži (43 %) a obyvatelé menších obcí.
Dvě pětiny lidí (41 %) se domnívají, že mají úřady dostatečné pravomoci k účinnému postihování znečišťovatelů ovzduší.
Opačného názoru je 29 % obyvatel a téměř třetina (30 %) tuto otázku nedokáže posoudit.
Za dostatečné považují pravomoci úřadů častěji muži (45 % oproti 39 % u žen) a lidé z obcí do 5 000 obyvatel (45 %).
Nejmladší ročníky do 29 let naopak nejčastěji uvádějí, že situaci nedokážou posoudit (44 % „nevím“).
Zákonnou možnost kontrol kotlů na tuhá paliva schvalují v nějaké formě tři čtvrtiny obyvatel (73 %) – 21 % je považuje za nezbytný nástroj a 52 % za nutný krok v odůvodněných případech.
Za přílišný zásah do soukromí opatření označuje 12 % lidí a 9 % je má za zbytečné.
Kontrolu považují za nezbytnou častěji mladí ročníky do 29 let (27 %).
Odmítavější postoj se naopak objevuje v nejmenších obcích do 1 000 obyvatel, kde je vyšší podíl těch, kteří kontrolu vnímají jako zásah do soukromí (19 %) nebo zbytečný krok (16 %).
Z opatření na omezení automobilové dopravy má u veřejnosti vyšší podporu zavedení nízkoemisních zón (48 %), především v období zhoršených rozptylových podmínek (51 %).
Naopak se zavedením poplatku za vjezd do centra nesouhlasí přibližně polovina lidí (51 %).
Podpora těchto opatření stoupá s vyšším vzděláním.
Zatímco ženy častěji prosazují trvalé nízkoemisní zóny (49 % oproti 41 % mužů), muži preferují jejich zavedení pouze při zhoršených podmínkách (54 %).
Současná omezení provozu velkých průmyslových podniků během smogových situací považuje 36 % lidí za dostatečná a účinná, zatímco 28 % je má za příliš mírná a požaduje přísnější regulaci.
Pouze 6 % obyvatel je vnímá jako zbytečně přísná a téměř třetina (30 %) nedokáže téma posoudit.
Jako dostatečná hodnotí omezení častěji muži (40 % oproti 33 % žen), ženy naopak častěji požadují jejich zpřísnění (31 % oproti 24 % mužů).
Mezi opatřeními na snižování emisí z lokálních topenišť má největší podporu zákaz dovozu vysokosirného uhlí z Polska (49 %) a zpřísnění požadavků na kvalitu pevných paliv (45 %).
Naopak největší nesouhlas sklidil zákaz plynových kotlů v novostavbách (48 % proti) a zákaz prodeje vlhkého dřeva (39 % proti).
K těmto regulacím se staví výrazně odmítavěji obyvatelé nejmenších obcí do 1 000 obyvatel, kde je vytápění tuhými palivy častější (např. zákaz prodeje vlhkého dřeva zde rozhodně odmítá 29 % lidí oproti 14 % v celkovém průměru).
Stanovit konkrétní rok pro odklon od spalování uhlí (do roku 2040) podporuje přibližně polovina populace, přičemž lidé nejčastěji volí roky 2035 a 2040.
Největší odpor panuje vůči odklonu v domácnostech, kde možnost „nikdy“ zvolila třetina obyvatel (33 %), zatímco u elektráren je to 27 % a u tepláren 25 %.
Proti odklonu od uhlí se častěji staví muži a lidé z nejmenších obcí do 1 000 obyvatel – přímo u odklonu v domácnostech volí možnost „nikdy“ až 45 % z nich.