Pohyb v neosvětlených lokalitách po setmění
Pohyb po neosvětlených místech po setmění je pro většinu české veřejnosti spíše výjimečnou záležitostí.
Nejčastěji lidé uvádějí, že se v takových prostorách pohybují „výjimečně“ (46 %) nebo „nikdy“ (22 %).
Alespoň občas tak činí necelá třetina obyvatel (27 % „občas“, 5 % „často“).
Na neosvětlená místa po setmění vyrážejí častěji muži (alespoň občas 40 % oproti 25 % žen) a mladší ročníky.
Ve věkové skupině 18–29 let tam chodí alespoň občas polovina lidí (50 %), zatímco u seniorů nad 65 let jde pouze o 16 %.
Motivy pro pohyb v neosvětlených lokalitách po setmění
Hlavním důvodem pro pohyb na neosvětlených místech po setmění je pragmatická volba trasy – pro více než polovinu lidí (55 %) jde o nejkratší nebo jedinou možnou cestu.
Mezi další motivy patří venčení psa či jiného zvířete (23 %), vyhledávání klidu a soukromí (17 %), pozorování hvězd (16 %) a sport (16 %).
Desetina respondentů (11 %) se pak v neosvětlených místech cítí lépe než pod přímým světlem pouličních lamp.
Faktory ovlivňující vyhýbání se neosvětlených lokalitách po setmění
Mezi nejčastější důvody, proč se lidé vyhýbají neosvětleným místům, patří obava z krádeže, loupeže nebo napadení jinou osobou (32 %) a strach ze zranění kvůli špatné viditelnosti terénu (24 %).
Obava z napadení i pocity úzkosti jsou výrazně častější u žen, mladých lidí do 29 let a obyvatel větších měst.
Volba mezi osvětleným a potemnělým chodníkem
Při rozhodování mezi osvětleným a tmavým chodníkem ve stejné ulici by většina lidí (70 %) zvolila osvětlenou stranu, zatímco pouze 8 % preferuje tmavou.
Pětině (21 %) lidí je výběr lhostejný.
Osvětlenou trasu volí výrazně častěji ženy (79 % oproti 60 % mužů).
Preference osvětleného chodníku navíc výrazně roste s věkem – zatímco u nejmladších respondentů ve věku 18–29 let ho volí 59 %, ve věkové skupině 65 a více let je to už 79 %.
Faktory ovlivňující volbu osvětleného chodníku
Mezi hlavní důvody pro volbu osvětleného chodníku patří potřeba vidět na povrch cesty k vyhnutí se nerovnostem, loužím či nečistotám (39 %) a pocit většího bezpečí z hlediska krádeže, loupeže nebo napadení (38 %).
S odstupem následuje lepší viditelnost pro řidiče a cyklisty (10 %) a menší pocit úzkosti (10 %).
Zatímco muži a senioři nad 65 let volí světlo hlavně kvůli viditelnosti terénu, pro ženy a mladé lidi do 29 let je primární pocit bezpečnosti a obava z napadení.
Faktory ovlivňující volbu neosvětleného chodníku
Pro neosvětlený chodník se rozhodlo pouze 8 % respondentů. Nejčastějším důvodem této volby je pocit většího soukromí a možnost nebýt „na očích“ (30 %), těsně následovaný snahou vyhnout se oslnění a nepříjemnému světlu z lamp či reklam (29 %).
Téměř čtvrtina respondentů (24 %) vnímá tmu jako uklidňující prvek a 15 % oceňuje lepší možnost pozorovat noční oblohu nebo osvětlené dominanty města.
Preference barevného odstínu venkovního osvětlení
V preferencích venkovního osvětlení u české veřejnosti jednoznačně převažují teplé tóny.
Nejčastěji lidé volí teplou žlutou barvu (28 %) a teplou bílou (27 %).
S odstupem následuje oranžová připomínající plamen (12 %), studená bílá (12 %) a neutrální bílá (11 %).
Necelé desetině respondentů (9 %) na barvě světla nezáleží.
Ženy preferují teplou žlutou častěji než muži (31 % oproti 25 %), zatímco muži a mladší ročníky do 39 let volí nadprůměrně častěji oranžovou.
U nejstarších respondentů nad 65 let naopak s přehledem vítězí teplá bílá barva (36 %).
Vnímání bezpečí v noci v závislosti na barvě osvětlení
Z hlediska pocitu bezpečnosti převažují u veřejnosti teplejší tóny venkovního osvětlení, především teplá žlutá (25 %) a teplá bílá (23 %).
S mírným odstupem následují oranžová (10 %), studená bílá (10 %) a neutrální bílá (10 %).
Pětině respondentů (20 %) na barvě světla z pohledu bezpečnosti nezáleží.
Při oranžovém osvětlení se cítí bezpečněji zejména mladší ročníky (18 % u lidí ve věku 18–29 let).
Naopak nejstarší respondenti nad 65 let volí oranžovou jen výjimečně (4 %) a pocit bezpečnosti u nich vyvolává spíše teplá bílá (27 %), případně neutrální či studená bílá (obě po 13 %).
