Frekvence návštěvnosti vybraných institucí
Nejnavštěvovanějším cílem jsou chráněné krajinné oblasti – alespoň jednou ročně je navštíví 66 % obyvatel (z toho 45 % několikrát za rok).
Národní parky a zoologické zahrady navštěvuje alespoň jednou ročně shodně 53 % respondentů. Národní parky však lidé navštěvují opakovaně častěji (27 % několikrát ročně) než ZOO (21 %).
Méně častými cíli jsou botanické zahrady (alespoň jednou ročně 36 %), zookoutky (34 %) a safari parky (28 %).
Domácnosti s dětmi do 18 let navštěvují všechna sledovaná místa častěji než domácnosti bez dětí.
Místa se zvířaty (ZOO, zookoutky, safari) lákají nejvíce věkovou skupinu 30–39 let, zatímco přírodní lokality a botanické zahrady nejčastěji navštěvují mladí lidé ve věku 18–29 let.
Návrh distribuce finanční podpory
Při rozdělování finanční podpory by veřejnost nejvíce prostředků přidělila ochraně přírody v národních parcích a CHKO (30 %) a zoologickým zahradám (27 %).
S odstupem následují botanické zahrady (16 %), safari parky (15 %) a nejnižší podíl financí získaly zookoutky (13 %).
Muži dávají výraznější prioritu ochraně přírody v NP a CHKO před ZOO (32 % oproti 27 %), zatímco ženy oběma oblastem přisuzují shodně 28 %.
S rostoucím věkem výrazně stoupá podpora pro ZOO – od 23 % u nejmladší věkové skupiny (18–29 let) až po 32 % u seniorů nad 65 let.
U ochrany NP a CHKO je trend přesně opačný: nejmladší lidé by jí přidělili 34 % financí, zatímco nejstarší věková skupina pouze 22 %.
Postoje k funkcím a společenskému poslání zoologických zahrad
Téměř všichni (95 %) souhlasí s tím, že by ZOO měly informovat o zvířatech, a 83 % je vnímá jako místo odpočinku.
Velká většina podporuje také výzvy k ochraně zvířat v přírodě (81 %), ekologickou osvětu (80 %) i záchranu ohrožených druhů (79 %), a to i na úkor viditelnosti zvířat pro návštěvníky.
O něco nižší, ale stále většinovou podporu má vystavování exotických zvířat (63 %), edukační materiály (57 %) a ZOO jako místo zábavy (52 %).
Mladí lidé ve věku 18–29 let kladou větší důraz na ochranu zvířat a osvětu, zároveň jsou však nejkritičtější k samotnému vystavování exotických zvířat (23 % nesouhlasí).
Výrazně silnější souhlas s edukační rolí ZOO a jejím zapojením do ochrany přírody vyjadřují také vysokoškoláci.
Faktory ovlivňující rozhodování o návštěvě zoologických zahrad
Při rozhodování o návštěvě ZOO či zookoutku hrají pro veřejnost největší roli životní pohoda zvířat (65 %) a krása prostředí (61 %).
Naopak nejmenší vliv mají zábava (22 %) a nízká cena vstupného (24 %).
Životní pohodu zvířat považují za zcela rozhodující častěji ženy a mladí dospělí ve věku 18–29 let (20 %).
Pro věkovou skupinu 30–39 let hraje oproti průměru výrazně vyšší roli kvalita služeb a infrastruktury (41 % oproti průměrným 28 %).
Faktory ovlivňující spokojenost návštěvníků zoologických zahrad
Na spokojenost návštěvníků má nejsilnější dopad vědomí, že je o zvířata dobře postaráno (76 %), následuje přirozený vzhled výběhů (70 %).
Naopak nejmenší vliv na spokojenost návštěvníků má možnost vidět zvířata při představení (15 %) a možnost se zvířat dotknout (22 %).
Vnímání rozdílů mezi ZOO a zookoutky
Tři čtvrtiny lidí (75 %) rozlišují mezi velkými licencovanými zoologickými zahradami (např. ZOO Praha) a malými soukromými zookoutky.
Zhruba třetina (30 %) vnímá tento rozdíl zcela jednoznačně („rozhodně ano“).
Naopak 14 % respondentů mezi těmito institucemi rozdíl nevnímá a 10 % nedokázalo odpovídat.
Schopnost rozlišovat mezi těmito typy zařízení roste s úrovní vzdělání. Rozdíl vnímá nejvýrazněji skupina vysokoškoláků (38 % uvádí „rozhodně ano“ a pouze 5 % neví).
Faktory ovlivňující rozhodování o návštěvě botanických zahrad
Při rozhodování o návštěvě botanických zahrad jednoznačně dominuje krása prostředí, které přisuzují silný až rozhodující vliv tři čtvrtiny (74 %) lidí.
S odstupem následují vzdělávací hodnota (47 %), snadná dostupnost (42 %), zapojení do programů záchrany druhů rostlin (41 %) a kvalita služeb a infrastruktury (35 %).
Naopak nejmenší vliv mají při rozhodování nízká cena vstupného (28 %) a zábava (20 %).
