Dopad světelného znečištění

Světelnému znečištění přisuzuje česká veřejnost převážně škodlivé účinky.
Nejvíce negativních dopadů lidé vidí u přírody a zvířat (80 % celkově, 40 % zásadní), na zdraví lidí (76 %) a na hvězdnou oblohu (66 % celkově, 40 % zásadní). Méně jednoznačně vnímají dopad na klima (57 %) a energetiku (48 %), kde je zároveň nejvyšší podíl nerozhodnutých respondentů.
Výrazně silněji vnímají negativní vliv světelného znečištění mladí lidé do 29 let (zásadní dopad na oblohu vidí 55 % z nich).
Naopak senioři nad 65 let zastávají méně vyhraněné postoje.
Vysokoškolsky vzdělaní lidé častěji volí možnost odpovědi „zásadní negativní dopad“ u přírody a zvířat (53 %) i hvězdné oblohy (47 %) a méně často odpovídají „neví“.

Vnímání vlivu venkovního umělého osvětlení

Venkovní umělé osvětlení nutí více než polovinu lidí (55 %) používat zatemňovací závěsy či žaluzie a 42 % respondentům narušuje spánek.
Obavy o přírodu a zvířata vyjadřuje 37 % lidí, zatímco jako esteticky nepříjemné vnímá osvětlení pouze 30 % občanů (41 % nesouhlasí).
Narušení spánku pociťují nejsilněji lidé ve věku 55–64 let. Naopak mladí do 29 let a obyvatelé nejmenších obcí do 1 000 obyvatel vnímají negativní dopady nejméně.
Ve velkých městech je pak výrazně vyšší potřeba využívat zatemnění oken.

Frekvence nočního rušení umělým osvětlením

Umělé osvětlení zvenčí v noci obtěžuje alespoň jednou týdně třetinu veřejnosti (32 %), přičemž pětinu (21 %) vyrušuje téměř každou noc.
Více než polovina lidí naopak uvádí, že je osvětlení neobtěžuje vůbec (31 % „nikdy“) nebo jen zřídka (23 %).
Nejčastěji světelný smog trápí věkovou skupinu 55–64 let (30 % téměř každou noc) a obyvatele velkých měst (27 %).
Problém s ním naopak nejméně pociťují lidé v nejmenších obcích do 1 000 obyvatel (44 % „nikdy“) a senioři nad 65 let (38 %).

Míra nočního rušení jednotlivými zdroji umělého světla

Postoj k regulaci intenzity a doby nočního svícení

S myšlenkou, že by se mělo v noci svítit pouze tam, v takové míře a tehdy, kdy je to prokazatelně potřeba, souhlasí více než dvě třetiny lidí (69 %).
Nesouhlas vyjádřilo 16 % obyvatel a 14 % k tématu zaujímá neutrální postoj.
Podpora úspornějšího nočního svícení stoupá s věkem i dosaženým vzděláním. U lidí nad 55 let a u vysokoškolsky vzdělaných občanů dosahuje souhlas 76 %.
Naopak nejmladší generace do 29 let s tímto principem souhlasí nejméně (66 %) a pětina z nich (20 %) vyjadřuje nesouhlas.

Pohyb v neosvětlených lokalitách po setmění

Pohyb po neosvětlených místech po setmění je pro většinu české veřejnosti spíše výjimečnou záležitostí.
Nejčastěji lidé uvádějí, že se v takových prostorách pohybují „výjimečně“ (46 %) nebo „nikdy“ (22 %).
Alespoň občas tak činí necelá třetina obyvatel (27 % „občas“, 5 % „často“).
Na neosvětlená místa po setmění vyrážejí častěji muži (alespoň občas 40 % oproti 25 % žen) a mladší ročníky.
Ve věkové skupině 18–29 let tam chodí alespoň občas polovina lidí (50 %), zatímco u seniorů nad 65 let jde pouze o 16 %.

Motivy pro pohyb v neosvětlených lokalitách po setmění

Hlavním důvodem pro pohyb na neosvětlených místech po setmění je pragmatická volba trasy – pro více než polovinu lidí (55 %) jde o nejkratší nebo jedinou možnou cestu.
Mezi další motivy patří venčení psa či jiného zvířete (23 %), vyhledávání klidu a soukromí (17 %), pozorování hvězd (16 %) a sport (16 %).
Desetina respondentů (11 %) se pak v neosvětlených místech cítí lépe než pod přímým světlem pouličních lamp.

Faktory ovlivňující vyhýbání se neosvětlených lokalitách po setmění

Mezi nejčastější důvody, proč se lidé vyhýbají neosvětleným místům, patří obava z krádeže, loupeže nebo napadení jinou osobou (32 %) a strach ze zranění kvůli špatné viditelnosti terénu (24 %).
Obava z napadení i pocity úzkosti jsou výrazně častější u žen, mladých lidí do 29 let a obyvatel větších měst.

Volba mezi osvětleným a potemnělým chodníkem

Při rozhodování mezi osvětleným a tmavým chodníkem ve stejné ulici by většina lidí (70 %) zvolila osvětlenou stranu, zatímco pouze 8 % preferuje tmavou.
Pětině (21 %) lidí je výběr lhostejný.
Osvětlenou trasu volí výrazně častěji ženy (79 % oproti 60 % mužů).
Preference osvětleného chodníku navíc výrazně roste s věkem – zatímco u nejmladších respondentů ve věku 18–29 let ho volí 59 %, ve věkové skupině 65 a více let je to už 79 %.

Faktory ovlivňující volbu osvětleného chodníku

Mezi hlavní důvody pro volbu osvětleného chodníku patří potřeba vidět na povrch cesty k vyhnutí se nerovnostem, loužím či nečistotám (39 %) a pocit většího bezpečí z hlediska krádeže, loupeže nebo napadení (38 %).
S odstupem následuje lepší viditelnost pro řidiče a cyklisty (10 %) a menší pocit úzkosti (10 %).
Zatímco muži a senioři nad 65 let volí světlo hlavně kvůli viditelnosti terénu, pro ženy a mladé lidi do 29 let je primární pocit bezpečnosti a obava z napadení.

Faktory ovlivňující volbu neosvětleného chodníku

Pro neosvětlený chodník se rozhodlo pouze 8 % respondentů. Nejčastějším důvodem této volby je pocit většího soukromí a možnost nebýt „na očích“ (30 %), těsně následovaný snahou vyhnout se oslnění a nepříjemnému světlu z lamp či reklam (29 %).
Téměř čtvrtina respondentů (24 %) vnímá tmu jako uklidňující prvek a 15 % oceňuje lepší možnost pozorovat noční oblohu nebo osvětlené dominanty města.

Preference barevného odstínu venkovního osvětlení

V preferencích venkovního osvětlení u české veřejnosti jednoznačně převažují teplé tóny.
Nejčastěji lidé volí teplou žlutou barvu (28 %) a teplou bílou (27 %).
S odstupem následuje oranžová připomínající plamen (12 %), studená bílá (12 %) a neutrální bílá (11 %).
Necelé desetině respondentů (9 %) na barvě světla nezáleží.
Ženy preferují teplou žlutou častěji než muži (31 % oproti 25 %), zatímco muži a mladší ročníky do 39 let volí nadprůměrně častěji oranžovou.
U nejstarších respondentů nad 65 let naopak s přehledem vítězí teplá bílá barva (36 %).

Vnímání bezpečí v noci v závislosti na barvě osvětlení

Z hlediska pocitu bezpečnosti převažují u veřejnosti teplejší tóny venkovního osvětlení, především teplá žlutá (25 %) a teplá bílá (23 %).
S mírným odstupem následují oranžová (10 %), studená bílá (10 %) a neutrální bílá (10 %).
Pětině respondentů (20 %) na barvě světla z pohledu bezpečnosti nezáleží.
Při oranžovém osvětlení se cítí bezpečněji zejména mladší ročníky (18 % u lidí ve věku 18–29 let).
Naopak nejstarší respondenti nad 65 let volí oranžovou jen výjimečně (4 %) a pocit bezpečnosti u nich vyvolává spíše teplá bílá (27 %), případně neutrální či studená bílá (obě po 13 %).

Podpora obecních investic do šetrného nočního osvětlení

Investice obce do úprav osvětlení, které by snížily množství nepotřebného světla v noci, podporují téměř tři čtvrtiny veřejnosti (73 %), přičemž 18 % lidí souhlasí rozhodně.
Nesouhlas s takovými investicemi vyjadřuje pouze 9 % obyvatel.
Tento krok znatelně častěji schvalují muži (77 % oproti 70 % u žen) a výrazně nejvyšší podporu má u vysokoškolsky vzdělaných lidí (83 %).
Naopak o něco vlažnější postoj zaujímají nejmladší respondenti do 29 let (68 %) a senioři nad 65 let (70 %).

Podpora regulace komerčního osvětlení v nočních hodinách

Všechny tři varianty regulace komerčního osvětlení po 22. hodině mají u veřejnosti většinovou podporu.
Nejvyšší souhlas sklízí povinné tlumení (76 %), následované ponecháním rozhodnutí na obcích (70 %) a úplným vypínáním (65 %), proti kterému se staví 17 % lidí.
Podpora těchto opatření výrazně roste u lidí, kteří prosazují princip svícení jen na potřebných místech (u povinného tlumení u nich dosahuje až 85 %).
Častější nesouhlas s regulací naopak vyjadřují muži a lidé bez maturity.

Podpora vybraných opatření na obecní úrovni

Za hlavní prioritu v oblasti obecního osvětlení považuje veřejnost omezování zbytečného svícení.
Lidé jako nejvíce přednostní označují zhasínání nepotřebných světel (30 %) a vypínání reklam a vývěsek v noci (30 %), následované směrováním světla pouze k zemi (21 %) či výměnou bílého světla za teplejší tóny (21 %). Zdaleka nejmenší podporu má zavedení nižších lamp do 1 metru, které odmítá 30 % obyvatel.
Muži častěji prosazují směrování světla k zemi (24 % oproti 18 % žen), zatímco ženy preferují tlumení světel (19 %) a proměnlivé zabarvení světla během noci (18 %).
Mladší lidé do 39 let výrazně prioritizují výměnu bílých světel za teplejší odstíny (50 %), naopak senioři nad 65 let přisuzují jednotlivým opatřením obecně nejnižší prioritu.

Priority obyvatel v oblasti regulace světelného znečištění

Otevřenou možnost navrhnout další přednostní opatření pro svou obec využila pouze naprostá menšina respondentů (172 osob).
Z nich největší část spontánně navrhovala omezení, vypínání či tlumení světel podle času (20 %) a regulaci komerčního či reklamního osvětlení (13 %).
Část občanů naopak poukázala na potřebu opačného kroku – tedy doplnění osvětlení kvůli bezpečnosti (13 %) nebo jeho celkově lepší rozmístění (13 %).