Nejvyšší podporu veřejnosti mají opatření rozvíjející veřejnou dopravu – městskou a příměstskou (81 %) i železniční (přes 70 %). Nadpoloviční shoda panuje také u podpory cyklostezek (65 %).
Naopak opatření modifikující automobilovou dopravu mají o poznání nižší podporu (např. dotování elektromobilů 28 %) a také větší míru odporu.
Nejnižší podporu má ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory (mírně nad 10 %).
Relativně nejlépe je v rámci automobilové dopravy přijímán systém carsharingu (sdílení aut).
V oblastech s malou dostupností veřejné dopravy by systém sdílených elektromobilů využilo 48 % respondentů (téměř vždy, často, příležitostně).
Pětina (21 %) dotázaných tuto možnost zcela vylučuje.
Zatímco z hlediska věku nejsou v zájmu o systém zásadní rozdíly, lidé z nejmenších obcí (do 999 obyvatel) častěji uvádějí, že by jej nevyužívali nikdy.
➣ Všechna opatření vykazují vyšší míru podpory.
➣ Nejvyšší podporu respondentů má zvyšování dotací a finančních přispěvků na městskou a příměstskou veřejnou dopravu (76 %) a na vlaková spojení v rámci ČR (70 %).
Většina respondentů nesouhlasí s ukončením prodeje nových aut se spalovacími motory v roce 2035 či 2040.
Největší podporu (33 %) má mezi respondenty systém používání sdílených automobilů.
Dotace elektromobilů se těší střední podpoře respondentů (26 %).
Respondentům bylo vysvětleno, že carsharingem je míněno využití sdílených elektromobilů pomocí čipové karty nebo aplikace.
Téměř polovina respondentů by nový systém cenově dostupného carsharingu využila pravidelně a příležitostně.
Přibližně třetina respondentů (34 %) by systém nevyužívala (zřídka nebo nikdy).
Zároveň je patrné, že 19 % respondentů neví.