Postoje k výstavbě větrné elektrárny v blízkosti bydliště (500 m od obce) jsou u obyvatel sídel do 50 000 lidí polarizované.
S výstavbou by souhlasilo 37 % respondentů, zatímco 43 % vyjádřilo nesouhlas.
Ochota k realizaci záměru roste s velikostí obce: v nejmenších sídlech (do 1 000 obyvatel) dosahuje podpora 31 %, zatímco v obcích nad 20 000 obyvatel stoupá na 40 %.
Způsob využití kompenzace má na míru přijatelnosti výstavby zásadní vliv. Napříč všemi variantami kompenzací souhlasí s výstavbou v průměru 48 % dotázaných.
Nejvyšší podporu má snížení plateb za energie (60 %).
Nadpoloviční podporu získalo také využití náhrad na obecní infrastrukturu (54 %) nebo přímá platba obyvatelům (50 %).
Naopak neúčelová kompenzace obci bez konkrétního určení má nejnižší podporu (32 %).
Respondenti byli požádáni o názor na stavbu nové větrné elektrárny ve vzdálenosti 500 metrů od posledního domu v obci s dosahem zvuku přibližně 35–40 dB, což je zhruba úroveň hluku v obývacím pokoji.
Za těchto podmínek souhlasil s výstavbou nové větrné elektrárny větší podíl respondentů (40 %).
Naopak 34 % dotázaných by nesouhlasilo.
Téměř 18 % ani souhlasilo ani nesouhlasilo a 8 % nedokázalo ještě posoudit.
Podpora výstavby nové větrné elektrárny se mění podle způsobu využití finanční náhrady.
Největší část respondentů (59 %) by souhlasila s výstavbou, kdyby byla náhrada využita na snížení plateb obyvatel za energie.
Vyšší podporu má také využití náhrady na infrastrukturu (56 %) a zajištění dopravy (53 %).
Naopak nejméně populární je poskytnutí peněz obci bez určení účelu (25 % podpory), kde je zároveň i vysoký podíl nesouhlasu.
Výstavbu solární elektrárny na místě bývalé skládky podporuje většina obyvatel (70 %).
Vyšší podporu (60 %) má i výstavba na místě povrchového dolu či bývalé továrny nebo nevyužívaného zemědělského areálu.
Naopak s využitím pole, kde by se přestaly pěstovat zemědělské plodiny, pro výstavbu solární elektrárny by téměř 70 % lidí nesouhlasilo.