Česká veřejnost podporuje posilování role obnovitelných zdrojů (sluneční 66 %, vodní 69 %, větrná energie 62 %) i jaderné energie (63 %).
Naopak u fosilních paliv (uhlí, ropa) převládá shoda na snižování jejich podílu (66 %, resp. 55 %).
Tyto postoje se zároveň mírně liší podle sociodemografických skupin: zatímco obnovitelné zdroje mají podporu napříč všemi věkovými kategoriemi (nejsilnější u nejmladší skupiny 18–29 let), starší lidé spíše upřednostňují růst podílu jaderné energie.
Nejsilnější podporu veřejnosti mají dotace na zateplení a výměnu kotlů a oken (78 %), následovány rozvojem obnovitelných zdrojů (69 %) a instalací solárních panelů či výstavbou budov s nulovými emisemi (shodně 61 %).
Naopak zavedení uhlíkové daně společnost polarizuje (vyrovnané podíly pro i proti) a u technologií zachytávání emisí (CCS) převládá kvůli neinformovanosti nejistota (17 % „nevím“).
Většina Čechů by zvyšovala podíl vodní, sluneční a větrné energie v národním energetickém mixu (69 % až 67 %).
Kolem poloviny respondentů je pro zvyšování podílu jaderné energie (52 %).
Naopak snižovat by se měl podíl uhlí (57 %) a ropy (50 %).
Vysoké podpoře se těší většina dotací, např. na zateplení.
Nejméně populární je upuštění od využívání zemního plynu pro výrobu elektrické energie a tepla (25 %).
Vybudování trvalého úložiště jaderného odpadu v ČR vykazuje vyrovnanou míru podpory a nesouhlasu.
Největší podporu (26 %) má ponechání osevní plochy jednoletých plodin pro energetické využití ve stejném rozsahu.
Podobnou podporu má zmenšování (20 %) i zvětšování (18 %) těchto ploch.
Pouze 14 % Čechů by pěstování pro energetické využití úplně ukončilo.
Největší podporu získalo využití 10 % i 15 % podílu zemědělské půdy pro pěstování víceletých energetických plodin (14 % dotazovaných pro každou variantu).
Většina lidí (celkem 47 %) si ale není jistá, jaký podíl půdy by se měl využívat (40 % neví a 7 % uvádí, že je jim to jedno).