Přijatelnost zavedení ETS2
Zavedení emisních povolenek na paliva v dopravě a vytápění budov naráží na výrazný odpor (58 %) a jen velmi omezenou podporu (9 %). Zbytek populace zastává neutrální postoj (19 %) nebo neví (13 %).
Podpora opatření se však liší podle místa bydliště: zatímco v nejmenších obcích je pro zavedení jen 5 % obyvatel, v Praze podpora stoupá na 23 %. I v hlavním městě však stále převažuje negativní postoj (45 %).
Rozdělení výnosů ETS2
Veřejnost přikládá nejvyšší prioritu využití výnosů na ochranu občanů před dopady klimatických změn, jako jsou opatření proti suchu a povodním (62 % podpora).
Vysokou podporu mají také investice do ekologických technologií (59 %) a kompenzace zvýšených nákladů na energie pro zranitelné domácnosti (50 %).
Mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami se míra podpory mírně liší.
Vnímání důsledků zavedení ETS2
Veřejnost očekává od zavedení ETS2 spíše neutrální efekty nebo zhoršení situace.
Nejvýraznější obavy panují u sociálních nerovností (57 % očekává zhoršení), ekonomiky (53 %) a celkové kvality života (41 %).
Naopak optimismus převažuje pouze u kvality ovzduší (36 % očekává zlepšení) a budov (31 %).
U energetické soběstačnosti a veřejné dopravy zůstávají očekávání vyrovnaná či mírně pesimistická.
Tato míra očekávání se napříč sociodemografickými skupinami mírně liší.
Vnímání důsledků zavedení ETS2 v osobní rovině
V hodnocení osobních dopadů zavedení ETS2 převažuje u veřejnosti očekávání neutrálního efektu nebo zhoršení situace (v průměru u 79 % dotázaných).
Nejvíce negativně je vnímán dopad na životní úroveň (46 %), dopravu (36 %), kvalitu života (33 %) a bydlení (31 %).
Jedinou oblastí, kde mírně převažuje očekávání zlepšení (16 %) nad zhoršením (14 %), je vliv na zdraví.
Vnímání dopadů se liší podle demografie: ženy a mladší lidé jsou optimističtější, zatímco muži a starší generace očekávají spíše zhoršení.
Vnímání důsledků zavedení ETS2 na výdaje za vytápění
Téměř tři čtvrtiny populace očekávají v souvislosti se zavedením ETS2 růst výdajů na vytápění (72 %), přičemž pokles předpokládají pouze 3 % dotázaných.
Shodně po 13 % respondentů buď změnu nečeká, nebo ji nedokáže posoudit.
Skeptičtí jsou zejména starší lidé – zatímco v kategorii 18–29 let očekává růst nákladů necelá polovina (47 %), u seniorů nad 65 let tento podíl stoupá na 85 %.
Vnímaná účinnost ETS2
Česká veřejnost vnímá zavedení ETS2 jako nástroj pro snižování emisí spíše skepticky nebo nevyhraněně.
Za neúčinné jej považuje 41 % obyvatel, zatímco jako účinné ho vnímá pouze pětina (21 %). Shodný podíl respondentů (21 %) zaujímá neutrální postoj a nezanedbatelná část (18 %) nedokáže účinnost opatření posoudit.
Vnímání přínosů systému roste s dosaženým vzděláním a s velikostí obce bydliště.
Výsledky naznačují, že lidé vnímají povolenky primárně jako finanční zátěž, zatímco jejich environmentální dopad zůstává nejasný.
