Spokojenost s životním prostředím v místě bydliště
Většina populace je spokojená s prostředím v místě bydliště a to napříč všemi dotazovanými oblastmi.
Nejlépe lidé hodnotí čistotu přírody (68 % spokojených) a ovzduší (63 %). Nejkritičtější jsou k úrovni světelného znečištění, kde je spokojeno už jen 46 % populace.
Spokojenost klesá s rostoucí velikostí obce – v malých obcích je spokojeno 73 % lidí, ve velkých městech jen 46 %.
Kritičtější jsou obecně lidé s vysokoškolským vzděláním, naopak starší lidé nad 65 let hodnotí své okolí pozitivněji.
Míra znečištění ovzduší v okolí bydliště
Za nejvýznamnější zdroj znečištění ovzduší v místě bydliště považují obyvatelé ČR jednoznačně silniční dopravu ( 76 % velmi“ až „středně“).
S odstupem následuje vytápění tuhými palivy (45 % uvádí velmi až středně) a stavební činnost (42 %).
Naopak za nejméně znečišťující jsou považovány elektrárny (49 % vůbec) a spalovny odpadu (48 %).
Silniční dopravu a stavební činnost vnímají citelněji lidé ve velkých městech nad 50 tisíc obyvatel, zatímco vytápění tuhými palivy trápí spíše obyvatele menších sídel do 20 tisíc obyvatel (48 % oproti 32 % ve větších městech).
Nejstarší generace nad 65 let je pak vůči všem jmenovaným zdrojům znečištění nejméně kritická.
Informace o aktuálním stavu kvality ovzduší
Veřejnost se v otázce informovanosti dělí téměř na dvě poloviny – 51 % Čechů by vědělo, kde informace hledat, zatímco 49 % by si rady nevědělo.
Schopnost vyhledat informace roste s úrovní vzdělání (69 % u vysokoškoláků oproti 44 % u lidí bez maturity) a s frekvencí využívání internetu, kde u každodenních uživatelů dosahuje 54 %, zatímco u lidí bez internetu klesá na 15 %.
Vědomost o zdrojích informací deklarují výrazně častěji muži (58 %) než ženy (45 %).
Získávání informací o ovzduší
Při zjišťování stavu ovzduší Češi jednoznačně preferují internetový vyhledávač (62 %).
S velkým odstupem následuje otevření webu či aplikace známé instituce (12 %), využití umělé inteligence (9 %) a předpověď počasí (9 %).
Mimo internet by se 5 % lidí obrátilo na místní úřad.
Využití AI láká hlavně mladší generace do 40 let (15 %), naopak senioři nad 65 let by častěji volili předpověď počasí (14 %) nebo dotaz na úřadě (9 %).
Frekvence zjišťování informací o kvalitě ovzduší
Většina lidí (54 %) si informace o stavu ovzduší nezjišťuje nikdy, pravidelně (alespoň jednou týdně) tak činí jen 11 % obyvatel.
Zájem roste s velikostí obce – v nejmenších vesnicích informace nezjišťuje nikdy 65 % lidí, zatímco ve velkých městech tento podíl klesá na 48 %.
Z hlediska věku jsou nejaktivnější senioři nad 65 let (15 % alespoň jednou týdně) a mladí do 29 let (14 %).
Informační zdroje pro sledování stavu ovzduší
Mezi lidmi, kteří stav ovzduší sledují, dominuje webová předpověď počasí (79 %), televizní zpravodajství (59 %) a web ČHMÚ (52 %).
Výběr zdrojů se výrazně liší podle věku: starší lidé nad 55 let silně preferují televizi (76–78 %), zatímco lidé ve věku 30–39 let dávají přednost mobilním aplikacím (53 %).
Oficiální web ČHMÚ pak nejvíce využívá věková skupina 40–54 let (61 %).
Povědomí o Indexu kvality ovzduší ČHMÚ
Existenci Indexu kvality ovzduší ČHMÚ zaznamenaly dvě pětiny české veřejnosti (41 %), zatímco většina (59 %) o něm dosud nevěděla.
Častěji jej znají mladší ročníky do 39 let (47–48 %) a vysokoškoláci (47 %), naopak nejnižší povědomí mají senioři nad 65 let (34 %).
Srozumitelnost Indexu kvality ovzduší ČHMÚ
Po seznámení s Indexem kvality ovzduší jej jako srozumitelný hodnotí výrazná většina respondentů (79 %).
Vyšší srozumitelnost uvádějí ti, kteří jej už dříve znali (88 %), a muži (84 % oproti 74 % u žen).
Naopak za méně srozumitelný jej považují senioři nad 65 let, i v této skupině se však pro dvě třetiny jeví jako srozumitelný.
Povědomí o zdravotních rizicích smogových situací
85 % občanů deklaruje, že rozumí rizikům spojeným se „smogovou situací“ ( (20 % rozhodně, 65 % spíše). Naopak zápornou odpověď zvolilo pouze 14 % populace.
Jednoznačné porozumění deklarují nejčastěji senioři nad 65 let (27 % „rozhodně ano“), naopak nižší jistotu dají najevo mladší ročníky do 39 let (21 % „spíše ne“).
Informovanost o chování během smogové situace
Dvě třetiny obyvatel (65 %) si myslí, že mají dostatek informací o tom, jak postupovat při vyhlášení smogové situace.
Pocit informovanosti výrazně stoupá s věkem – u nejmladších lidí do 29 let dosahuje pouze 37 %, zatímco ve věku 55–64 let stoupá na 74 %.
Lepší informovanost pociťují také obyvatelé Prahy (71 %) oproti lidem z nejmenších obcí do 1 000 obyvatel (55 %).
Chování během smogové situace
Většina respondentů, kteří se dozví o smogové situaci, upraví nějakým způsobem své chování (21 % často nebo vždy, 38 % příležitostně) – pouze 14 % nereaguje nikdy.
Ochota přizpůsobit chování stoupá s dosaženým vzděláním. Naopak méně často reagují obyvatelé nejmenších obcí do 1 000 obyvatel (21 % nereaguje nikdy).
Úprava chování při smogové situací
Lidé, kteří při smogové situaci upravují své chování, nejčastěji omezují větrání (76 %), zkracují pobyt venku (59 %) a omezují venkovní fyzickou aktivitu (58 %).
Přibližně třetina (35 %) větrá pouze krátce a intenzivně.
Naopak zcela nejméně uváděnými kroky jsou opatření spojená s vytápěním či omezením spalování odpadu a listí (4–5 %).
Důvěra v oficiální údaje o ovzduší
Oficiálním údajům o kvalitě ovzduší důvěřují tři čtvrtiny obyvatel (75 %), zatímco nedůvěru vyjadřují pouze 6 %.
Míra důvěry výrazně stoupá s dosaženým vzděláním – u vysokoškoláků dosahuje 90 % (oproti 65 % u lidí bez maturity).
Vyšší důvěru deklarují také muži a mladší ročníky do 29 let (u seniorů nad 65 let klesá podíl lidí s absolutní důvěrou na 4 %).
Hodnocení lokálních informací o znečištění ovzduší
Informace o znečištění ovzduší v místě bydliště považují za dostatečně aktuální 61 % obyvatel. 18 % si myslí opak a více než pětina (22 %) to nedokáže posoudit.
Za aktuální je častěji označují lidé, kteří vědí, kde je hledat (71 %), a obyvatelé Prahy (69 %).
Naopak v nejmenších obcích do 1 000 obyvatel s tímto tvrzením souhlasí jen 53 % občanů a téměř třetina (29 %) nedokáže aktuálnost posoudit.
Vnímání účinnosti legislativy - ovzduší
Dvě pětiny lidí (41 %) se domnívají, že mají úřady dostatečné pravomoci k účinnému postihování znečišťovatelů ovzduší.
Opačného názoru je 29 % obyvatel a téměř třetina (30 %) tuto otázku nedokáže posoudit.
Za dostatečné považují pravomoci úřadů častěji muži (45 % oproti 39 % u žen) a lidé z obcí do 5 000 obyvatel (45 %).
Nejmladší ročníky do 29 let naopak nejčastěji uvádějí, že situaci nedokážou posoudit (44 % „nevím“).
Postoj veřejnosti ke kontrolám kotlů na tuhá paliva
Zákonnou možnost kontrol kotlů na tuhá paliva schvalují v nějaké formě tři čtvrtiny obyvatel (73 %) – 21 % je považuje za nezbytný nástroj a 52 % za nutný krok v odůvodněných případech.
Za přílišný zásah do soukromí opatření označuje 12 % lidí a 9 % je má za zbytečné.
Kontrolu považují za nezbytnou častěji mladí ročníky do 29 let (27 %).
Odmítavější postoj se naopak objevuje v nejmenších obcích do 1 000 obyvatel, kde je vyšší podíl těch, kteří kontrolu vnímají jako zásah do soukromí (19 %) nebo zbytečný krok (16 %).
Postoje k opatřením na omezení dopravy ve městech
Z opatření na omezení automobilové dopravy má u veřejnosti vyšší podporu zavedení nízkoemisních zón (48 %), především v období zhoršených rozptylových podmínek (51 %).
Naopak se zavedením poplatku za vjezd do centra nesouhlasí přibližně polovina lidí (51 %).
Podpora těchto opatření stoupá s vyšším vzděláním.
Zatímco ženy častěji prosazují trvalé nízkoemisní zóny (49 % oproti 41 % mužů), muži preferují jejich zavedení pouze při zhoršených podmínkách (54 %).
Vnímání povinnosti velkých průmyslových podniků omezit provoz při smogové situaci
Současná omezení provozu velkých průmyslových podniků během smogových situací považuje 36 % lidí za dostatečná a účinná, zatímco 28 % je má za příliš mírná a požaduje přísnější regulaci.
Pouze 6 % obyvatel je vnímá jako zbytečně přísná a téměř třetina (30 %) nedokáže téma posoudit.
Jako dostatečná hodnotí omezení častěji muži (40 % oproti 33 % žen), ženy naopak častěji požadují jejich zpřísnění (31 % oproti 24 % mužů).
Vnímání přísnosti zákona o ochraně ovzduší
Názory na přísnost zákona o ochraně ovzduší jsou nejednotné, jeho zmírnění si však přejí pouze 3 % lidí.
Za dostatečný jej považuje 39 % obyvatel, pro zpřísnění je 27 % a necelá třetina (32 %) nedokáže téma posoudit.
Ke zpřísnění zákona se kloní zejména lidé nespokojení s čistotou ovzduší v místě bydliště (44 %), ženy (31 %) a věková skupina 30–39 let (35 %).
Naopak jako dostatečný jej vnímají častěji senioři nad 65 let (47 %), muži (43 %) a obyvatelé menších obcí.
Podpora návrhů úprav zákona o ochraně ovzduší
Mezi opatřeními na snižování emisí z lokálních topenišť má největší podporu zákaz dovozu vysokosirného uhlí z Polska (49 %) a zpřísnění požadavků na kvalitu pevných paliv (45 %).
Naopak největší nesouhlas sklidil zákaz plynových kotlů v novostavbách (48 % proti) a zákaz prodeje vlhkého dřeva (39 % proti).
K těmto regulacím se staví výrazně odmítavěji obyvatelé nejmenších obcí do 1 000 obyvatel, kde je vytápění tuhými palivy častější (např. zákaz prodeje vlhkého dřeva zde rozhodně odmítá 29 % lidí oproti 14 % v celkovém průměru).
Podpora odklonu od spalování uhlí podle sektoru a roku odklonu
Stanovit konkrétní rok pro odklon od spalování uhlí (do roku 2040) podporuje přibližně polovina populace, přičemž lidé nejčastěji volí roky 2035 a 2040.
Největší odpor panuje vůči odklonu v domácnostech, kde možnost „nikdy“ zvolila třetina obyvatel (33 %), zatímco u elektráren je to 27 % a u tepláren 25 %.
Proti odklonu od uhlí se častěji staví muži a lidé z nejmenších obcí do 1 000 obyvatel – přímo u odklonu v domácnostech volí možnost „nikdy“ až 45 % z nich.
