Názor na změnu klimatu
Velká většina populace (96 %) je přesvědčena, že se klima na Zemi mění (59 % „určitě se mění“, 37 % „pravděpodobně se mění“). Opačný názor zastává necelých 5 % dotázaných.
Toto přesvědčení je v populaci sdíleno napříč všemi sociodemografickými skupinami, přičemž nejvyšší míru jistoty vyjadřují mladší lidé, obyvatelé velkých měst a lidé s vyšším vzděláním.
Vliv člověka na změnu klimatu
Názor, že za změnou klimatu stojí především člověk a činnost lidské civilizace, sdílí 82 % respondentů (31 % „rozhodně“, 51 % „spíše“). Nesouhlas vyjadřuje 17 % dotázaných.
Silnější přesvědčení o vlivu člověka je patrné u žen (35 % „rozhodně“ oproti 26 % u mužů) a u nejmladší věkové kategorie do 29 let (47 % „rozhodně“), přičemž s rostoucím věkem míra jistoty klesá.
Obavy z negativních důsledků změny klimatu
Obecných důsledků změny klimatu se obává 51 % respondentů, zatímco necelá třetina (31 %) se jich neobává. V osobní rovině podíl obav klesá na 38 % a naopak převažují lidé, kteří se neobávají (39 %).
Vyšší míru obav vykazují ženy, lidé s vyšším vzděláním a mladší generace. U mužů a s rostoucím věkem naopak podíl obav klesá.
Důsledky změny klimatu
Většina české veřejnosti očekává, že do roku 2050 způsobí změna klimatu extrémní výkyvy počasí (70 %), úbytek živočišných a rostlinných druhů (66 %) či snížení produkce potravin v ČR (59 %).
Naopak pozitivní dopady jsou vnímány jako nepravděpodobné; například snížení nákladů na zdravotní péči očekává pouze 8 % respondentů.
Míra očekávání těchto dopadů se v populaci mírně liší v závislosti na pohlaví, věku i dosaženém vzdělání.
Kontext negativních důsledků změny klimatu
Češi považují za nejvíce pravděpodobné, že změna klimatu bude mít do roku 2050 velmi škodlivé dopady na celý svět (70 %).
U dopadů na Českou republiku tento podíl klesá na 64 % a nejméně lidé vztahují negativní důsledky změny klimatu k sobě a svým rodinám (47 %).
Míra vnímané pravděpodobnosti škodlivých dopadů se mírně liší podle pohlaví, věku a vzdělání.
Názor na změnu klimatu (2024)
57 % populace souhlasí, že se klima určitě mění, dalších 35 % si myslí, že se pravděpodobně mění.
Naopak 3 % uvádí, že se klima pravděpodobně nemění, a 2 % je přesvědčeno, že se určitě nemění.
Vliv člověka na změnu klimatu (2024)
36 % respondentů rozhodně souhlasí, že globální změnu klimatu v posledním století způsobuje hlavně člověk a činnost lidské civilizace. Dalších 44 % s tímto názorem spíše souhlasí.
Naopak 12 % respondentů spíše nesouhlasí s tím, že by člověk byl původcem globální změny klimatu, a 4 % s tím rozhodně nesouhlasí.
Obavy z negativních důsledků změny klimatu (2024)
Zatímco 55 % Čechů se obává negativních důsledků změny klimatu obecně, významně méně (45 %) se negativních důsledků obává pro sebe osobně.
Důsledky změny klimatu 1 (2024)
Většina Čechů se obává, že do 30 let klimatická změna způsobí v Česku extrémní výkyvy počasí a více přírodních katastrof (71 %), a že bude představovat vážný problém pro živočišné a rostlinné druhy (70 %).
Jen 10 % Čechů se domnívá, že se za 30 let v důsledku změny klimatu sníží náklady na zdravotní péči v ČR.
Naopak 53 % lidí očekává, že se za 30 let v důsledku změny klimatu náklady na zdravotní péči v ČR zvýší.
Důsledky změny klimatu 2 (2024)
Většina populace (61 %) očekává, že změna klimatu způsobí v ČR během 30 let snížení produkce potravin (např. kvůli suchu a výkyvům počasí).
Nejméně populární bylo tvrzení, že změna klimatu vytvoří nové obchodní příležitosti (22 %).
Téměř třetina dotazovaných (30 %)si není jistá, zda změna klimatu vytvoří nové obchodní příležitosti či nikoliv (ani pravděpodobné ani nepravděpodobné).
Kontext negativních důsledků změny klimatu (2024)
Většina Čechů se obecně obává škodlivých dopadů změny klimatu.
Nejvíce se Češi obávají, že změna klimatu bude mít za 30 let velmi škodlivé dopady na celý svět (68 %)
20 % dotazovaných si není jistých, zda bude mít změna klimatu za 30 let velmi škodlivé dopady na ně samotné a na jejich rodinu („ani tak, ani tak“).
